Každý kompost by měl být ohrazený a maximálně 1 m vysoký. Kromě výšky není u kompostu ani tak důležitý vzhled stavby jako spíše poměr plochy s výškou kompostu. Ukládaný materiál by totiž měl být pouze ve vrstvě od 15 cm do 20 cm výšky. Zcela nevhodné jsou proto úzké a vysoké kompostéry. Každá druhá taková vrstva by kvůli tvorbě dusíku měla být chlévský hnůj nebo starší kompost. Jednotlivé vrstvy vždy „uzavřou“ vrstvy pod ní. Vhodné dle našich zkušeností je i občasné použití urychlovače kompostu, který již obsahuje látky potřebné ke kompostování. Poslední vrstvou v kompostu by měla být souvislá vrstva zeminy, která vše stlačí a uzavře.
Další důležitou pravdou vztahující se k našemu tématu je, že kompost a péče o něj nevyžaduje nějaké nezměrné úsilí. Přiměřená výživa rostlin je již dávno dána výměnou látek v přírodě. Nejdůležitější látky jako je např. voda, dusík, draslík, aj. již v přírodě přirozeně kolují a při správném využití a podpoře těchto procesů (živočišné a rostlinné pletivo, které odumře se při rozkladu uvolňuje na různé látky, např. dusík které jsou později využity rostlinstvem a dále opět živočichy…), můžeme dosáhnout kýženého efektu i v naší zahradě.
Vhodné místo pro založení kompostu je ve stínu a v dosahu vody. Proces kompostování totiž probíhá pouze za vlhka. Není tudíž na škodu kompost občas pokropit vodou.
Dobře založený a udržovaný kompost zkompostuje jarní odpad během léta a ten letní přes podzim. Na jaře je tedy již použitelný pro hnojení na zahradě. V tomto případě musí být kompost oddělen na dvě komory. Z vlastní zkušenosti víme, že je vhodné tento cyklus (zvláště bez použití chlévské mrvy) prodloužit na roční.
